Rituál pro ukotvení v nové fázi života

Rituál, jako mocný nástroj šamanů, doprovázel na cestě domorodé kmeny. Jednalo se o obřad s danými pravidly, který měl vysoký symbolický obsah
a obyvatele kmenu udržoval ve smysluplném vědomí, pospolitosti. Připravoval je na změny a vstup do nové životní etapy.
Rituál funguje výborně jako nástroj adaptace organismu na změnu a přijetí cykličnosti.

V dnešní době můžeme považovat za rituál drobnosti, které opakovaně dodržujeme a dávají nám pocit jistoty a smysluplnosti života, na které
se můžeme spolehnout, i kdyby „trakaře padaly“.
Denním rituálem pro nás může být ranní káva, siesta po obědě s novinami, procházka se psem v určitou dobu, přečtená pohádka dětem před spaním nebo polibek při loučení.
Ročním rituálem je slavení jara velikonoční koledou, oslava vánočních svátků s přípravou štědrého večera, zapálení svíčky v den památky zesnulých.

Osobních přechodových rituálů, které nám pomáhají v přechodu z jedné životní fáze do druhé, není mnoho. Jeden z mála zachovaných osobních rituálů je svatební den, kdy přenesením nevěsty ženichem přes práh domu, rituálně vstupují novomanželé na společnou cestu. Jsou další životní přeměny, které si zaslouží oslavu něčeho, co končí a přivítání dalšího, co začíná.

Rituál menarche (první menstruace)

Přechodový rituál menarche, kdy se s dívkou oslaví její první menstruace a vstup do ženského kruhu, je z mého pohledu v životě ženy velmi důležitý.
Příchod první menstruace u dívek mé generace nebyl oslavován. Většina z nás na toto období nemá příjemnou vzpomínku. Dívka se prakticky poučila, co dělat v době menstruace a co v těchto dnech není vhodné, popřípadě dostala názornou instruktáž, jak zacházet s menstruačními vložkami. Přechod dívky v ženu nebyl nikterak oslavován a spíše se odehrával v neveselých reakcích okolí s komentářem: „No jo, tak je to tady. Už ti končí dětství… Tak už se s tím budeš potýkat taky. Ten jeden týden v měsíci to holt musíš vydržet.“ Menstruace nám nebyla vysvětlována jako něco magického, díky níž máme úžasnou možnost stát se matkami. V otázce ženství a sexuality pak má naše generace určité nedostatky, nevyřešené pocity.

O pořádání rituálu menarche pro dívky měnící se v ženu se začíná hodně mluvit a psát. Toto téma nezávisle otevírá řada mých známých. Přechodový rituál menarche dívku přivítá mezi ženy, aby věděla, že menstruace nemusí být obtěžující, ale naopak, že je to výjimečné období.

Dalším krásným rituálem může být přechod chlapce v muže nebo rituál před porodem, který dodává sílu ženě přirozeně přivést dítě na svět s vědomou podporou svých blízkých. Začíná se otevřeně mluvit o výhodách uspořádání rozvodového rituálu, který napomáhá vědomě přijmout novou etapu bez člověka, který donedávna byl součástí našeho života a již není.

Myšlenka uspořádat osobní rituál

Kamarádka za mnou přišla s přáním, že by ráda se mnou prožila rituál přechodu od plodné ženy v ženu, která ač stále biologicky plodná, cítí, že plodné období má již za sebou. Svou plodnou fázi života si užila plně
a nyní již další dítě neplánuje. Biologicky vstup do období klimakteria nás pravděpodobně čeká bezmála za 10 let, ale vědomě jsme se rozhodly více dětí nemít. Je to téma většiny žen po čtyřicítce. Vědomě se rozhodnou již další dítě nepočít z různých důvodů: ze zdravotních důvodů, z finančních, časových či pracovních nebo se prostě s partnerem domluvili, že jim počet potomků takto vyhovuje.

Pro moji kamarádku je to velké téma, protože se jí tato fáze zobrazuje
ve snech. Se svými sny se svěřila psycholožce, která ji dala nahlédnout
do významu jejich snů a doporučila ji provést přechodový rituál s rozloučením se se svojí plodností.

Zjistila jsem, že to asi nebude náhoda, když s nápadem provést rituál přišla za mnou. Již několik let se léčím s děložním myomem, který dle celostní medicíny pramení z pocitu nenaplněného těhotenství. Máme s manželem tři děti a navíc se skutečně necítíme, plně nás naše děti vytěžují, ale já stejně ráda pohladím těhotné bříško, pochovám miminko … je to pro mě pořád přitažlivé, magické…

S lítostí a slzami, jsem se dívala v srpnu na video svého porodu první dcery před čtrnácti lety. Dívala jsem se na sebe – na mladou ženu, jak pečuje
o čerstvě narozené miminko a věděla, že se mě tato nádherná etapa již týkat nebude, že už to neprožiji. Jedině z pozice babičky a to bude jiné.

Cítila jsem, že přechodový rituál bude také moje téma.

Nechala jsem tomu nějaký čas a průběžně mě napadaly různé myšlenky,
co by mohl rituál obsahovat. Nejintenzivnější vhledy jsem samozřejmě měla v mé kreativní fázi cyklu.
Nic jsem si o rituálech nenačetla, dala jsem prostor čistě intuici – co by se mi líbilo, co by mi přišlo magické, významné s určitým přesahem.

Den pro rituál

Cestou se synem ze školky jsem vedle asfaltové cyklostezky vyhrabala sazeničky dubu. Zasemenily na nevhodném místě a přišlo mi jako dobrý nápad je přesadit na vhodnější místo při rituálu a dát jim tak větší šanci vyrůst v dospělý strom. Mé ekologické já jásalo.
Ten den, co jsme se s kamarádkou domluvily na uspořádání rituálu, mělo dle předpovědi celý den pršet. Hodinu jsme tedy blíže neurčovaly a nechaly čas plynout. Přestalo pršet odpoledne, tak jsem měla dostatek času vše nachystat a psychicky se připravit. Cítila jsem, že si tato událost zaslouží, abych byla relaxovaná a přítomná – využila jsem sílu meditace.
S myšlenkou: „Dnes vcházím do nového životního období – jsem to stále já – ale trochu jiná“, jsme si oblékly něco nového – nové šaty, triko, přívěšek na krk.

Konkrétní místo jsme vybraly poblíž řeky a přitom v soukromí mezi lesíkem a polem. Rozložily jsme deku a polštářky na sezení, aby nám bylo příjemně. Každá jsme si vytáhla z balíčku karet moudrosti od Louisy L. Hay osobní kartu, která samozřejmě korespondovala s dnešním cílem.

Rituálně jsme si namalovaly přírodní henou na zápěstí andělská křídla.

Na papír jsme napsaly „poslání“, které naplňovalo záměr, se kterým jsme rituál pořádaly:

Pouštím svoji plodnou sílu k otěhotnění a vracím ji Matce Zemi.

Nechávám si svou ženskou sílu, své ženské kouzlo a kreativitu.

Zůstávám milující ženou a milující matkou.

Děkuji, že jsem se mohla stát matkou.

Zazpívaly jsme si léčivou mantru RaMaDaSa s významem:

RA – SLUNCE
MA – MĚSÍC
DA – ZEMĚ
SA – něco,co nás přesahuje (Vesmírná energie, Bůh) 
SA SAY SO – mé vnitřní já je propojené s vesmírem
HANG – Já jsem Ty

Přítomnost všech čtyřech živlů

Pro podporu živlu OHNĚ jsme zapálily dvě svíčky s myšlenkou na rodovou linii žen, které si podobným stadiem v minulosti prošly zajisté také (naše matky, babičky, prababičky,…).
Nejsme v tomto tématu samy, ale stojí za námi naše celá ženská rodová linie. Všechny v určitém období přestaly plodit děti a vstoupily do další životní fáze, kde byl prostor více pro ně samotné. Většinu energie jsme
do této doby vkládaly do plození, kojení a péči o malé děti a nyní část této energie můžu poslat jiným směrem – do oblasti našich zájmů a realizovat se. Být kreativní v oblastech, kde nás to bude naplňovat a dělat radost.

Jako vykuřovadlo jsme použily sušenou levanduli s majoránkou.
Kouř z bylin očistil místo rituálu. Dále jsme pohybem ruky očistily kouřem každá postupně sama u sebe oblasti všech sedmi čaker od kořenové
po korunní. Vykuřování symbolizuje živel VZDUCH – VÍTR.

Na místě, kde jsme seděly a zpívaly, jsme vyhloubily díru pro sazeničku dubu. Zapálily jsme papír s posláním, který jsme pro dnešek měly a nechaly popel dohořet ve vyhloubené díře. Na vychladlý popel jsme vložily každá plody šípku v počtu, kolikrát jsme dostaly možnost být plodné – kolikrát jsme otěhotněly.
Živel ZEMĚ znázorňovalo zasazení sazeničky stromu.
Posledním živlem VODOU, s pár kapky růžového oleje, jsme zalily zasazenou sazeničku. Zbytkem vody jsme si omyly očistně ruce.

Na závěr přišlo PODĚKOVÁNÍ – projevení vděčnosti, které ke každému rituálu patří.

Přechodový rituál byl pro mě i kamarádku kouzelný okamžik.
Po zbytek dne jsme shodně měly pocit, že si jen tak plyneme v prostoru. Cítily jsme se kouzelně, uvolněně.

Již chápu, proč rituál byl pro domorodé kmeny důležitý – ta síla uctění vyšší moci, která nás přesahuje, ač je to Bůh, Matka Země, Vesmírná energie nebo předurčení … cokoliv v co věříme, je magické.
Dává nám smysluplnost života a s účastí větší skupiny se vnitřní prožitek z rituálu jistě umocňuje.

Rituál je přechod z jednoho období do druhého. Síla rituálu dodá změně počáteční energii, kterou potřebujeme k jejímu uskutečnění.