Aniž bychom si to uvědomovali, s vizualizací se v životě setkáváme na každém kroku. Usnadňuje nám orientaci v prostoru, když hledáme ve městě bankomat, parkoviště, toalety… Pro rychlou navigaci se nepoužívají cedule s textem, ale obrázek, piktogram nebo logo. Dopravní značení je v podstatě jedna velká vizualizace pokynů, zákazů a příkazů.
Denně využíváme vizualizaci v časové orientaci. Každý z nás má doma či v kanceláři kalendář. Používáme diář na záznamy důležitých událostí, úkolů, apod. Děti pro časovou orientaci ve škole využívají týdenní školní program vizualizovaný v rozvrhu hodin. Krásné didaktické dřevěné hodiny, které zobrazují dny, měsíce, roční období, počasí a hodiny, také velmi dobře splňují princip názornosti. Uvítají tuto pomůcku jak předškolní děti k pochopení ročního cyklu, pracovních a víkendových dní, tak v pozdějším věku školní děti při učení hodin.
Vizualizace nám zobrazuje skutečnost v obrazové formě, kde se aktivují zrakové receptory. Krásně nám splňuje principy názornosti, které jsou v systému učení všeobecně doporučovány. Obrázkem si můžeme ulehčit i řadu obtížných situací, které řešíme s malými dětmi.
Naplno jsem si to uvědomila při práci s dětmi s autismem, kde vizualizace je základní princip pedagogické práce. Děti s poruchou autistického spektra sluchové vjemy obtížně dešifrují a pomocí obrázku se jim usnadňuje chápání denních situací. Obrázkem je informujeme o režimu dne – jaké aktivity dítě čekají během dne, což mu napomáhá v časové orientaci. Pro orientaci v prostoru se používá opět vizualizace – obrázkem jsou označeny místnosti, budovy, pracovní místo ve třídě a prostor v jídelně. V běžných mateřských školách tento princip vizualizace také používají, kdy dítě má svou značku na věšáku v šatně, na postýlce i na jídelní stoličce. Označení dveří dětského pokoje pomocí cedulky s jménem dítěte jasně sděluje, kde má dítě svůj vlastní prostor pro soukromí.
U dětí s autismem má vizualizace jasnou funkci. Obrázkem sdělíme dítěti potřebné informace, které splní princip předvídatelnosti. Snížíme tím u dítěte míru stresu, která dítě ochromuje z neznámého. Nás samotné ostatně také uklidňuje, když máme alespoň částečně povědomí, co se v průběhu dne bude dít, kam zrovna jede autobus, ve kterém sedíme a kdo na nás doma po příchodu z práce bude čekat. Kdybychom tyto základní informace neměli, byli bychom více v napětí z nemožnosti předvídat, co nás čeká v příštích minutách. Chystáte se s dítětem na novou aktivitu do dětského centra? S dostatečným časovým předstihem ho informujte, kam se chystáte a na počítači mu ukažte fotografii herny. V dnešní době řada institucí má na webových stránkách fotogalerii „Kde nás najdete“.
Jako malá jsem měla ráda situaci v dětském filmu Lucie, postrach ulice. Malá Lucie si o letních prázdninách krátila čekání na dlouho očekávanou událost první školní den přelepováním samolepek z jedné skříně na druhou…a to je krásný příklad vizualizace blížící se události.
Obrázek můžete využít i v situacích, kdy potřebujete dítěti vysvětlit, jak dlouho budete pryč při delším odloučení. Pro malé dítě je těžké si představit, jak dlouho trvá týden. Pomůcek využívaných v práci s dětmi s autismem jsem začala používat i u svých vlastních dětí. Využijte kreativitu vlastní i dítěte k vytvoření kalendáře, který mu usnadní časovou orientaci a sníží mu tak pocit strachu z neznámého. Navíc tvoření kalendáře pro Vás může být příjemně strávenou společnou aktivitou.
Chystali jsme se s manželem poprvé za čtrnáct let na dovolenou bez dětí a čtyřletý syn do té doby velmi těžko snášel odloučení, třeba jen na jeden den. Vytvořili jsme se synem společně kalendář, kde měl vyznačen každý den, kdy budeme pryč a co ho v konkrétní dny čeká za události. Kalendář si sám dovyzdobil samolepkami. Každý uplynulý den si večer v kalendáři vyškrtl. Náročné období prvního delšího odloučení nakonec zvládl nad očekávání dobře bez jediné slzičky.
Vizualizaci obrázkem můžete využít i v případě, že Vaše dítě často zapomíná na povinnosti.
U vchodových dveří můžete vyvěsit cedulku s obrázky, jaké věci si má dítě zkontrolovat při odchodu z domu: klíče, svačinu, kartu na oběd, apod. Dcera má v pokoji cedulku s obrázky povinností po příchodu ze školy domů, které před vyvěšením cedulky vůbec nebrala v potaz. Nyní se jí povede alespoň část věcí splnit. 🙂
Větší děti si samy někdy tvoří vizualizované přehledy a tabulky, které jim usnadní zapamatování a utřídění úkolů. Dcera si sama vymyslela tréninkový plán fyzické přípravy před závodem v triatlonu a vyrobila si tabulku, aby přehledně viděla, jak pravidelně se kterým aktivitám věnuje. Díky tabulce si sama hlídala opakování jednotlivých disciplín. Byla to pro ni prospěšná a zároveň zábavná aktivita.
U dětí předškolního věku často řešíme výchovné situace, kdy nám opět obrázek u dítěte pomůže k pochopení situace a zapamatování žádoucí reakce dítěte. Než aby jste dokola dítěti vysvětlovali, že přes silnici se přechází po přechodu s maminkou za ruku, pokuste se situaci nakreslit na papír a obrázek využít při rozhovoru s dítětem. Usnadní to pochopení situace dítětem, proč konkrétní věci po něm důsledně požadujete. Obrázek dále přispěje k ukotvení správného chování. Můžete se vyhnout řadě konfliktních situací, když dítěti situaci rozkreslíte.
Chodíte s dítětem na dětské hřiště nebo akce pořádané pro děti? Častá konfliktní situace nastane, když děti čekají v řadě na disciplínu, klouzačku nebo odměnu a malé batole, které se teprve učí orientovat v sociálních situacích velmi touží jít do akce hned a nečekat, až na něho přijde řada. Pomocí rozkresleného obrázku mu doma vysvětlete, co se stalo a jaké řešení situace je pro všechny přijatelné. Čekání s odložením uspokojení vlastních potřeb je jedna z věcí, které se batole musí naučit a je nezbytná pro nekonfliktní život ve skupině.
V práci s dětmi s autismem se efektivně často používají rozkreslené situace na téma nácvik chození na toaletu, mytí rukou před jídlem, při příchodu a odchodu pozdravím, poděkuji za oběd, neubližuji ostatním.
Pokud s dítětem opakovaně řešíte konkrétní náročné situace, které dítě pořád dokola nezvládá dle Vašich představ, zkuste to jinak. V klidu si doma sedněte a společně rozkreslete konkrétní situaci a její správné řešení.
Možná, že teprve při zvizualizování konkrétní situace nákresem na papír, dítě teprve pochopí, co se od něho očekává. Informace sdělená obrázkem se mu v paměti lépe uchová než řada slov a výčitek. Přemíra slov v kontaktu s dítětem je někdy skutečně neefektivní.